Od ledna 2026 přichází v této oblasti významné změny. Zákon již nově nebude používat termíny jako "svěření do péče" nebo "výlučná péče". Základním principem se stává právo dítěte na rovnocennou péči obou rodičů - a stejně tak mají i rodiče právo na rovnocennou péči o své dítě.
V praxi to znamená, že soud po rozvodu může rozhodnout dvěma způsoby: Buď určí, že dítě "zůstává v péči obou rodičů" bez dalšího upřesnění rozsahu (pokud se rodiče dokáží domlouvat), nebo určí konkrétní rozsah péče každého z rodičů. Již se ale nebude mluvit o tom, že se dítě "svěřuje" jednomu rodiči.
Důležité je, že přístup soudu se mění - vychází se z předpokladu, že je v nejlepším zájmu dítěte, aby o něj pečovali oba rodiče v co možná nejvíce vyrovnaném rozsahu. Pokud tedy syn skutečně projevuje silnou preferenci jednoho rodiče, soud to samozřejmě zváží, ale zároveň se bude snažit zajistit co největší zapojení obou rodičů do života dítěte.
Nová úprava také výslovně zakazuje rodičům narušovat vztah dítěte k druhému rodiči. Pokud by jeden z rodičů bezdůvodně bránil druhému v péči o dítě, je to důvod pro nové rozhodnutí soudu o úpravě poměrů dítěte.
Děti jsou bohužel tím, kdo rozvodem rodičů nejvíce trpí. Od roku 2026 platí ZÁSADNÍ ZMĚNA: ZRUŠENY jsou formy péče (výlučná péče, střídavá péče). Místo toho mají rodiče DVA REŽIMY: (A) SPOLEČNÁ PÉČE BEZ určení rozsahu - pro konsenzuální rodiče, kteří se dokážou domlouvat. Soud o výživném NEROZHODUJE. (B) PÉČE S určením rozsahu - soud (nebo schválená dohoda) stanoví konkrétní rozsah péče každého rodiče (50:50, 70:30...). Soud VŽDY rozhodne o výživném. Dohoda rodičů ohledně dětí je zásadní, protože soud upřednostňuje řešení, které děti nejméně postihne. Oba rodiče mají plnou rodičovskou odpovědnost bez ohledu na rozvod.
Poradna
Máte dotaz?