Je styk s dětmi dle rozsudku
povinný?

Od ledna 2026 zákon výslovně potvrzuje, že styk s dětmi je právem rodiče, nikoli povinností - to se nemění. Co se ale mění, je chápání toho, co styk vlastně znamená a jak funguje v kontextu nové koncepce péče o dítě.

Zákon nově rozlišuje tři formy styku: přímý styk (osobní kontakt), nepřímý styk (komunikace na dálku - telefon, videohover, dopisy) a právo na informace o dítěti. Zásadní změnou je, že se ruší dosavadní rozlišování na "pečujícího rodiče" a "rodiče s právem styku". Nově platí, že dítě je v péči obou rodičů, přičemž soud může určit rozsah této péče.

V praxi to znamená: když o dítě zrovna pečujete (máte je u sebe), vykonáváte právo péče v širším smyslu včetně přímého styku. Když dítě pečuje u druhého rodiče, máte právo na nepřímý styk a na informace o dítěti v přiměřeném rozsahu. Pokud tedy soud stanovil rozsah péče například 70:30, neznamená to, že rodič s menším rozsahem "jen navštěvuje" dítě - pořád jde o právo péče, pouze v menším časovém rozsahu.

Zákon také zdůrazňuje, že máte právo na rovnocennou péči o své dítě. Pokud se situace změní (například vlivem vašeho prostředí a rozdílné výchovy se vztah s dětmi zkomplikoval), můžete požádat soud o změnu rozsahu péče - nikoli o "zrušení styku". Styk jako takový je právo, které nelze druhé straně vymáhat jako povinnost.