Poradna

Od ledna 2026 již soudy nebudou rozhodovat o „střídavé" či „výlučné" péči, jak tomu bylo dosud. Zákon nově zavádí princip rovnocenné péče obou rodičů jako výchozí pravidlo. To znamená, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů a stejně tak oba rodiče mají právo na rovnocennou péči o dítě.

V praxi to znamená, že po rozvodu bude soud buď rozhodovat, že dítě zůstává v péči obou rodičů (pokud se rodiče dokáží domluvit), nebo určí rozsah péče každého z rodičů (pokud dohoda chybí nebo není v zájmu dítěte). Rozlišování na „střídavou" a „výlučnou" péči zaniká právě proto, že stigmatizovalo jednoho z rodičů a vytvářelo zbytečné konflikty.

Při určování rozsahu péče bude soud vycházet výhradně z nejlepšího zájmu dítěte. Měl by stanovit rozsah péče v co možná nejvíce stejnoměrném rozsahu. To však neznamená, že by nemohl určit rozsah péče asymetricky, pokud to vyžaduje zájem dítěte - například v situacích, kdy dítě má velmi silnou vazbu na jednoho z rodičů nebo kdy druhý rodič málo času s dítětem trávil.

Fixace dítěte a nízká angažovanost druhého rodiče budou nadále relevantními faktory při posuzování nejlepšího zájmu dítěte, ale nebudou automaticky vylučovat možnost většího zapojení druhého rodiče do péče. Soud bude muset individuálně posoudit, co je pro dítě v daném případě nejlepší, s důrazem na rovnocenné postavení obou rodičů.